V článku si jednoduše vysvětlíme, co je EET 2.0, kdy se má zavést a koho se bude týkat. Zaměříme se hlavně na restaurace, kavárny, bary, bistra, stánky a rozvoz.

Na konkrétních příkladech zjistíš:

• Které platby se budou evidovat
• Jaký je rozdíl mezi platbou na místě a platbou předem online
• Jak to bude s hotovostí, kartami a QR platbami
• Co se bude evidovat při osobním odběru a rozvozu
• Jak se EET může týkat Woltu, Foodory a Boltu
• Jestli bude nutné tisknout účtenky
• Co se stane při výpadku internetu
• Jak to bude se spropitným, věrnostními body a vouchery
• Kdo může využít výjimku EET OFF
• Co by měl majitel restaurace řešit už nyní

Elektronická evidence tržeb se má v Česku vrátit. Tentokrát pod názvem EET 2.0.

Jestli sis prošel původní EET, možná si představíš povinně vytištěné účtenky, dlouhé kódy, certifikáty a stres při každém výpadku internetu. Nová verze má fungovat trochu jinak. Má být jednodušší, modernější a má počítat i s kartami, QR platbami, samoobslužnými kiosky nebo objednávkami přes mobil.

Pro restaurace, kavárny, bary, bistra a rozvozové podniky půjde o poměrně důležitou změnu. Nejen kvůli samotnému odesílání tržeb, ale také kvůli způsobu, jakým se dnes v gastronomii platí.

Pojďme si tedy bez zbytečné právničiny vysvětlit, co se chystá a jak by to mělo fungovat v běžném provozu.

Nejdřív důležitá věc: EET 2.0 ještě definitivně neplatí

Poslanecká sněmovna návrh EET 2.0 schválila 15. července 2026. Návrh ale ještě musí projít Senátem, případně znovu Sněmovnou, následně jej musí podepsat prezident a až potom může být vyhlášen jako platný zákon.

V tuto chvíli tedy ještě není potřeba začít okamžitě kupovat nové pokladny nebo předělávat celou restauraci.

Podle schváleného návrhu by měl systém začít fungovat od ledna 2027 ve zkušebním režimu. Ostré povinnosti se plánují od února 2027. Funkce pro registraci a vytváření certifikátů mají být dostupné už od listopadu 2026 a v prosinci má být spuštěna bezplatná státní aplikace MOJE EET.

Proto je důležité brát následující informace jako popis návrhu, který je už poměrně daleko, ale stále se může částečně změnit.

Co je vlastně EET 2.0

Princip je podobný jako u původního EET.

Když od zákazníka přijmeš určitou platbu, tvoje pokladna odešle Finanční správě základní informaci o tržbě.

Stát ale nemá dostávat celý obsah objednávky. Neměl by tedy vidět, že si zákazník objednal:

• jednu pizzu Margherita
• dvě piva
• česnekový dip
• a na závěr tiramisu

Odesílat se mají hlavně základní údaje, jako je identifikace podnikatele, čas platby, evidenční jednotka a celková zaplacená částka.

Největší změna je v tom, že se nebude řešit pouze hotovost. Hlavním pojmem nové EET má být takzvaná kontaktní platba.

Co je kontaktní platba

Jednoduše řečeno:

Když zákazník platí přímo u tebe, před tebou, před tvým zaměstnancem nebo v tvé provozovně, půjde většinou o platbu, kterou musíš evidovat.

Přitom není důležité, jestli zákazník použije bankovky, kartu, telefon nebo QR kód.

Evidovat se mají například:

• hotovostní platby
• platby kartou
• platby telefonem nebo hodinkami
• QR platby
• okamžité bankovní převody uskutečněné při placení na místě

Finanční správa výslovně uvádí, že kontaktní platbou může být i běžný bankovní převod nebo QR platba, pokud ji zákazník provede osobně v provozovně nebo při kontaktu s podnikatelem.

Příklad z restaurace

Host dojí oběd a přineseš mu účet na 450 Kč.

Může zaplatit:

• 450 Kč v hotovosti
• 450 Kč kartou
• 450 Kč prostřednictvím QR kódu
• nebo ti 450 Kč před očima pošle okamžitým bankovním převodem

Ve všech čtyřech případech jde prakticky o stejnou situaci. Host platí přímo v restauraci, takže by se tržba měla evidovat.

Není tedy možné obejít EET tím, že na účtenku vytiskneš QR kód a řekneš hostovi, aby ti částku poslal na účet.

Platba kartou už nemá být výjimkou

Tohle je důležité hlavně pro podnikatele, kteří si pamatují původní EET.

U staré EET byly platby kartou nakonec z evidence vyřazené. U EET 2.0 se s nimi ale znovu počítá.

Pokud tedy host zaplatí kartou na terminálu v restauraci, půjde o evidovanou tržbu stejně jako při placení hotovostí.

Restaurace, která přijímá pouze karty a žádnou hotovost, se tím automaticky EET nevyhne.

Co bude EET znamenat přímo v restauraci

Pojďme si projít nejčastější situace.

Host zaplatí číšníkovi u stolu

Nezáleží na tom, zda platí hotově, kartou nebo QR kódem.

Platí přímo v restauraci při kontaktu s obsluhou, takže se platba eviduje.

Host zaplatí na baru

Opět jde o kontaktní platbu v provozovně.

Tržba se eviduje.

Host si objedná přes QR kód u stolu

Tady si dej pozor na jednu věc.

To, že objednávka proběhla přes internet, ještě neznamená, že jde o klasický internetový prodej.

Představ si, že host sedí u stolu, naskenuje QR kód, objedná si jídlo a následně zaplatí přes QR platební kód přímo v restauraci.

Taková platba bude podle Finanční správy podléhat evidenci. Host se totiž nachází v provozovně a platba probíhá na místě.

Host zaplatí na samoobslužném kiosku

Například ve fast foodu si zákazník nakliká objednávku na kiosku a zaplatí kartou.

Přestože se nepotkal s pokladní, platba proběhla v provozovně. Proto by měla být zaevidována.

Kiosek tedy bude muset být propojený se systémem, který tržbu správně odešle do EET.

Host si objedná přes e-shop a zaplatí při vyzvednutí

Zákazník si doma objedná pizzu přes internet, ale vybere možnost „zaplatit při osobním odběru“.

Přijde do restaurace a zaplatí kartou nebo hotově.

Taková platba se eviduje, protože byla uskutečněna až v provozovně.

Nezáleží na tom, že objednávka vznikla na internetu. Rozhodující je okamžik a způsob placení.

Host si objedná přes e-shop a zaplatí předem

Zákazník si doma objedná jídlo a rovnou jej zaplatí přes online platební bránu.

Za dvacet minut si přijde pro již zaplacenou objednávku.

V takovém případě by platba zpravidla EET podléhat neměla. Proběhla totiž kompletně na dálku, ještě před osobním setkáním se zákazníkem.

Pozor ale na rozdíl mezi skutečnou online platební bránou a QR kódem, který zákazník zaplatí až u pokladny.

Jak to bude fungovat u rozvozu

Rozvoz je další oblast, kde bude rozhodující způsob placení.

Objednávka je zaplacená předem online

Zákazník objedná jídlo přes e-shop nebo aplikaci a zaplatí kartou předem.

Kurýr mu pouze přiveze již zaplacené jídlo.

Taková platba by zpravidla neměla být evidovanou kontaktní platbou, protože proběhla na dálku před samotným předáním.

Zákazník zaplatí kurýrovi hotově

Kurýr přiveze objednávku za 650 Kč a zákazník mu předá hotovost.

Tady už jde o kontakt zákazníka s člověkem, který platbu přijímá jménem restaurace. Tržba by se tedy měla zaevidovat.

Kurýrská aplikace nebo pokladní systém bude muset zajistit, aby se informace o platbě dostala do EET.

Zákazník zaplatí kartou u kurýra

Kurýr přijede s mobilním terminálem a zákazník zaplatí kartou až při předání objednávky.

I tohle bude kontaktní platba.

Není rozdíl mezi tím, jestli zákazník přiloží kartu k terminálu v restauraci, nebo k terminálu, který drží kurýr před jeho domem.

Zákazník zaplatí kurýrovi přes QR kód

Stejná situace.

Kurýr ukáže QR kód, zákazník jej naskenuje a zaplatí.

Protože platba probíhá při osobním kontaktu s kurýrem, bude se pravděpodobně evidovat.

Wolt, Foodora a Bolt Food

U rozvozových platforem nebude možné použít jedno jednoduché pravidlo pro všechny situace.

Bude záležet na tom:

• kdo od zákazníka platbu skutečně přijímá
• zda platba proběhla online
• jestli platforma pouze zprostředkovává objednávku
• zda inkasuje peníze jménem restaurace
• a kdo přijímá případnou hotovost při předání

Jednoduchý příklad

Zákazník zaplatí objednávku kartou přímo v aplikaci Foodora.

Restaurace následně nedostává platbu přímo od zákazníka, ale obdrží souhrnné vyúčtování od platformy.

Taková situace pravděpodobně nebude fungovat stejně jako platba kartou na terminálu v restauraci.

Naopak pokud zákazník zaplatí při předání hotově kurýrovi a kurýr peníze přijímá jménem restaurace, může vzniknout povinnost platbu zaevidovat.

U platforem proto bude potřeba počkat také na jejich konkrétní nastavení a metodiku Finanční správy.

Pokladní systém by měl každopádně poznat rozdíl mezi těmito stavy:

• zaplaceno předem online
• zaplaceno platformě
• zaplaceno při vyzvednutí
• zaplaceno kurýrovi
• nezaplaceno
• částečně zaplaceno online a částečně na místě

Musíš každému tisknout účtenku?

Podle návrhu ne.

EET 2.0 nemá zavést povinnost automaticky tisknout speciální EET účtenku s dlouhými kódy, jako tomu bylo dříve.

Restaurace tedy nebude muset ke každé kávě povinně vytisknout papírek jen kvůli EET. Finanční správa potvrzuje, že samotná evidence tržby nemá být spojená s povinným tiskem EET účtenky.

To ale neznamená, že nemusíš doklad vydat nikdy.

Zákazník může stále požádat o doklad o nákupu. Stejně tak můžeš potřebovat vystavit daňový doklad nebo účtenku kvůli jiným zákonným povinnostem.

Rozdíl je v tom, že účtenku nebudeš muset tisknout automaticky pouze proto, aby na ní byl EET kód.

Co když vypadne internet

Výpadek internetu nemá znamenat, že musíš zavřít restauraci nebo přestat prodávat.

Pokladní systém by měl tržbu uložit a odeslat ji dodatečně, jakmile se připojení obnoví.

Podle aktuálně prezentovaných pravidel se počítá s lhůtou pro dodatečné odeslání. Její přesná konečná délka se ale ještě může během legislativního procesu změnit.

Příklad

V pátek večer ti na hodinu vypadne internet.

Restaurace dál přijímá objednávky a zákazníci dál platí. Pokladna si jednotlivé tržby ukládá do fronty.

Jakmile internet znovu naskočí, systém uložené tržby automaticky odešle.

Důležité bude, aby pokladna skutečně uměla pracovat offline. Nestačí pouze zobrazit obsluze chybovou hlášku a čekat, že si někdo všechny chybějící tržby druhý den ručně doplní.

Budeš potřebovat novou pokladnu?

Ne nutně.

Stát nemá určovat jednoho povinného dodavatele ani vyžadovat speciálně certifikovanou pokladnu.

EET by mělo být možné používat prostřednictvím:

• současného pokladního systému
• počítače
• tabletu
• mobilního telefonu
• nebo bezplatné aplikace MOJE EET

Finanční správa už zveřejnila technické podklady pro vývojáře pokladních systémů a zpřístupnila jim testovací prostředí.

Pro běžnou restauraci bude nejpohodlnější, když EET vyřeší přímo dodavatel pokladního systému.

Obsluha by ideálně neměla dělat nic navíc. Uzavře účet stejně jako dnes a pokladna odešle potřebná data automaticky na pozadí.

Co by měla umět pokladna

Dobrá pokladna by neměla pouze „nějak odeslat EET“.

Měla by správně rozlišovat jednotlivé situace.

Například:

• platba kartou na terminálu v restauraci
• platba přes online platební bránu
• QR platba u stolu
• hotovost při rozvozu
• platba přes Wolt nebo jinou platformu
• platba voucherem
• věrnostní sleva
• spropitné
• částečná platba body a částečná platba kartou
• storno nebo vrácení peněz

Příklad s věrnostními body

Objednávka stojí 1 000 Kč.

Zákazník použije věrnostní body v hodnotě 200 Kč a zbývajících 800 Kč zaplatí kartou v restauraci.

Pokladna musí správně poznat, co je sleva nebo použitý kredit a co je skutečně přijatá platba.

Nemůže bezmyšlenkovitě poslat do EET dvakrát stejnou hodnotu nebo evidovat body, jako by šlo o nové peníze přijaté od zákazníka.

Jak to bude se spropitným

Společně s EET 2.0 se připravuje také změna pravidel pro spropitné v gastronomii.

Dobrovolné spropitné rozdělené zaměstnancům restaurace má být za určitých podmínek osvobozené od daně z příjmů a od sociálního a zdravotního pojištění. Ministerstvo financí uvádí limit do výše 7 % měsíčních tržeb restaurace.

Pro restaurace to může být výhoda, ale zároveň bude potřeba dýška správně evidovat.

Pokladní systém by měl jasně oddělit:

• cenu objednávky
• dobrovolné spropitné
• povinný servisní poplatek
• dopravu
• obaly
• případné zaokrouhlení

Příklad

Účet za jídlo a pití je 900 Kč.

Host na terminálu zvolí spropitné 100 Kč a celkem zaplatí 1 000 Kč.

Pokladna musí vědět, že:

• 900 Kč je úhrada objednávky,
• 100 Kč je dobrovolné spropitné.

Neměla by celých 1 000 Kč bez rozlišení zaúčtovat jako tržbu za prodané jídlo.

Zároveň není možné automaticky považovat za spropitné všechno, co restaurace přidá k účtu.

Pokud restaurace povinně účtuje například servisní poplatek 10 %, nejde o dobrovolné dýško. Je to běžná účtovaná položka, kterou musí zákazník zaplatit.

Koho se EET 2.0 bude týkat

EET nemá být pouze pro restaurace.

Týkat se může například:

• kaváren a barů
• obchodů
• kadeřnictví
• kosmetických salonů
• řemeslníků
• stánkařů
• food trucků
• taxislužeb
• hotelů
• ubytovacích zařízení
• a dalších podnikatelů přijímajících kontaktní platby

Rozhodující nebude ani to, zda jsi plátce DPH.

Pokud jako neplátce DPH provozuješ kavárnu a přijímáš hotovost nebo karty v provozovně, může se tě EET týkat stejně jako velké restaurace.

Finanční správa uvádí, že evidenční povinnost má záviset na přijímání kontaktních plateb, nikoli na velikosti podnikatele nebo na tom, zda platí DPH.

Výjimka pro nejmenší podnikatele

Návrh obsahuje takzvaný režim EET OFF.

Ten má být určený především pro malé OSVČ v prvním pásmu paušálního režimu s příjmy do 1 milionu Kč ročně.

Podnikatel by v takovém případě nemusel evidovat každou jednotlivou tržbu. Místo toho by ale platil vyšší daňovou část paušální platby, podle návrhu 1 500 Kč měsíčně.

Příklad

Provozuješ malý sezónní stánek s občerstvením jako OSVČ.

Nemáš zaměstnance, nejsi společnost s ručením omezeným a roční příjmy máš 800 000 Kč.

Pokud splníš všechny podmínky, mohl by pro tebe být dostupný režim EET OFF.

Místo odesílání každého prodaného párku a limonády bys platil vyšší měsíční daň.

Pro klasickou restauraci provozovanou přes s.r.o. nebo podnik s příjmy nad milion korun ale tato možnost pravděpodobně použitelná nebude.

Více poboček a více firem

Restaurace s více pobočkami bude muset hlídat, pod kterou provozovnu a pod které DIČ se konkrétní tržba odesílá.

Příklad

Jedna firma provozuje:

• restauraci v Ostravě
• bistro v Opavě
• food truck
• a letní stánek na festivalu

Každý z těchto provozů může být vedený jako samostatná evidenční jednotka.

Pokladna tedy nemůže posílat všechny tržby bez rozlišení pod jednu náhodnou provozovnu.

Ještě důležitější to bude v situaci, kdy jeden pokladní systém používá více samostatných firem nebo franšízantů. V takovém případě musí systém vždy použít správné DIČ, certifikát a evidenční jednotku.

Co se bude dít při stornu

Představ si, že obsluha omylem zadá účet za 10 000 Kč místo 1 000 Kč a platbu odešle do EET.

Nestačí pouze změnit číslo v pokladně.

Pokladní systém musí umět správně opravit nebo stornovat také již odeslanou evidovanou tržbu.

Stejně tak musí zvládnout:

• vrácení celé platby
• částečné vrácení peněz
• reklamaci jedné položky
• změnu způsobu platby
• zrušení objednávky
• omylem dvakrát odeslanou tržbu

Proto je důležité, aby systém EET neřešil jako jednoduché tlačítko „odeslat“, ale jako součást celého životního cyklu objednávky.

Co bys měl řešit už teď

V tuto chvíli nemusíš panikařit ani kupovat novou techniku.

Rozumné ale je zeptat se dodavatele pokladního systému, zda:

• připravuje podporu EET 2.0
• testuje komunikaci s Finanční správou
• bude umět pracovat při výpadku internetu
• rozliší kontaktní a online platby
• vyřeší platby u kurýrů
• bude správně evidovat spropitné
• zvládne více poboček a více DIČ
• umí storna a vratky
• a zda aktualizace bude součástí současné služby, nebo bude placená zvlášť

Není potřeba se spokojit s odpovědí „ano, EET podporovat budeme“.

Důležité je vědět, jak bude systém řešit konkrétní situace z tvého provozu.

Nejjednodušší shrnutí

EET 2.0 nebude pouze o hotovosti.

Nejjednodušší pravidlo je toto:

Když zákazník platí přímo v restauraci, na stánku, u kiosku nebo kurýrovi při předání, platba se bude většinou evidovat.

Když zákazník zaplatí kompletně předem online a bez osobního kontaktu, platba se většinou evidovat nebude.

Na závěr pár informací

EET 2.0 má být modernější než původní elektronická evidence tržeb. Nemá vyžadovat automatický tisk EET účtenek a má nabídnout bezplatnou aplikaci pro menší podnikatele.

Na druhou stranu má pokrýt mnohem širší spektrum plateb. Restaurace nebude evidovat pouze hotovost, ale také karty, QR platby a další platby uskutečněné přímo v provozovně nebo při osobním kontaktu se zákazníkem.

Pro majitele restaurace by ideální stav měl vypadat jednoduše:

Obsluha uzavře účet, zákazník zaplatí a pokladní systém udělá všechno ostatní automaticky.

Aby to tak skutečně fungovalo, musí být správně propojené pokladny, terminály, kiosky, e-shop, rozvoz, věrnostní program a případně také externí rozvozové platformy.

Návrh zatím není definitivně platným zákonem. Některé podmínky, výjimky a technické detaily se proto ještě mohou změnit. Základní směr je ale jasný: EET se má vrátit a gastronomie bude jedním z oborů, kterých se dotkne nejvíce.